← Zpět

audio · 22. 7. 2026

Změna

Počet návštěv: 41

Píseň z alba Rozpaky inspirovaná podzimními událostmi roku 2003. Text byl napsán 24. 8. 2016. Hudba byla napsána 20. 12. 2018.

Recitativ
Na palouček, na rozcestí slunce proniká,
kde je má, kde je tvá s díkem v čase zaniká.
tehdy letní čas se končí, podzim zaťuká,
Toho času, kdy už budu na věčnosti spát.

1. sloka
Poslední den je ten, kdy řekneš to se má,
to se nevinnosti mění ve vinnost.
To vůně lesních plodin, mechu, listí omamná,
ta změní všechno věř mi víc než dost.

2. sloka
Než ztratí se ty chvilky léta a víla zklamaná,
která ve snu zpívá pro radost,
to vůně země, květin, stromů čarovná,
ta změní téměř skoro všechno v posedlost.

Refrén
Říkám jen co se má,
říkám jen, co se má.

3. sloka
Než přijdeš zase domů listí opadá,
a dávná vzpomínka je jenom zlost,
až přijdu já dál v čase s omluvou se ptát,
vrátíš mi všechnu mou povrchnost

Refrén
Říkáš jen co se má,
říkáš jen, co se má.

Recitativ
Na palouček, na rozcestí slunce proniká,
kde je má, kde je tvá s díkem v čase zaniká.
tehdy letní čas se končí, podzim zaťuká,
Toho času, kdy už budu na věčnosti spát.

Ohlasy

Komentáře a hodnocení

Zatím bez hodnocení

Zatím tu není žádný komentář. Můžete být první.